Vítězství v piškvorkovém turnaji

Českolipští lenochodi (Daniel Tsolov, Vít Houška, Antonín Sadil, Ondřej Koníček, Vojtěch Koníček) zvítězili v obvodním kole turnaje v piškvorkách, ačkoli soutěžili ve vyšší kategorii, než měli. Chlapcům moc gratulujeme! Níže si můžete přečíst report z akce. 

Pišqworkové dobrodružství v Malešicích

Pomalu se stává tradicí, že se v půlce listopadu vydáváme reprezentovat naši školu na turnaj v pišqworkách. A ačkoliv se nám již v r. 2019 povedlo dostat finále obvodního kola, tak pohár nám stále unikal.

Kdo, kde, kdy...?

Pokusím se postupně zodpovědět všechny dotazy. Tak tedy popořadě: Obvodní kolo se odehrálo 16. listopadu na SPŠE, kam se naši školu vydaly reprezentovat 4 týmy.  Dva zástupci kvart (k nám se přidala ještě naše holčičí konkurence ''Koaly''), jeden zástupce sekund, o kterých vím jen to, že jejich kapitánka byla mladší sestrou našeho kapitána a jakýsi tým z vyššího gymnázia, o kterém ale nevím pranic. Zaměříme-li se konkrétněji na náš tým, tak složení bylo následující: Za kapitána jsme prohlásili Dana Tsolova, neboť byl jako jediný ochoten vyřizovat věci týkající se turnaje. Vítka Houšku jsme jmenovali druhým členem týmu, protože z nás hraje pišqworky nejlépe, ale nechtěl kapitánovat. Já si vzal třetí pozici - střed se jeví nejbezpečněji a dvojčata Ondru a Vojtu Koníčky jsme po jistých zkušenostech z minulého roku šoupli na konec sestavy.


Jak nám to šlo?

Od začátku turnaje byla nálada v týmu dobrá, akorát kapitán musel chvíli rozdýchávat 4 ze zkoušení z chemie. Ovšem po pár hloupých vtipech a zjištění, že nemusíme platit startovné (pevně věřím, že ho za nás zaplatila škola), jsme již všichni byli v ''psychické pohodě'' a mohli se soustředit na zápasy. V prvním kole jsme hráli s ''Uhelným skladem'', a jelikož jsme netušili, že jsme hned na první zápas vyfasovali jedny z favoritů turnaje, museli jsme dohánět ztrátu. Nakonec se nám ovšem s trochou štěstí povedlo zápas vyhrát 12:8. Další dva zápasy ve skupině již nebylo takové drama. První z týmů stěží pochopil pravidla hry a kapitán druhého týmu v půlce zápasu zjistil, že za 5 minut jede tramvaj, kterou by rádi stihli (má to smutný konec – tramvaj týmu ujela). Za zmínku stojí Danova hra, kdy jeho soupeř začal hru v rohu papíru a do dvou minut kapituloval. Oba zápasy jsme bez problému vyhráli 18:2 a skupinu tak ovládli poměrem 48:12, čímž jsme si zajistili lepší nasazení do play-off.

Nutno také zmínit Koaly, které po 3 výhrách a 1 remíze s ''Banány'' taktéž postoupily do čtvrtfinále. Ještě před začátkem play-off jsme se ovšem dozvěděli kuriózní novinu. Totiž jakožto nižší gymnázium jsme správně vůbec neměli tuto kategorii hrát vzhledem k její vyšší obtížnosti. Když jsme skutečnost, že ještě nejsme střední škola, sdělili organizátorovi, upustil tužku a mírně se nás snažil nasměrovat na turnaj v pátek. Když jsme mu ale vysvětlili, že v pátek se nám to opravdu nehodí (už jen proto, že je ředitelské volno) a nevystrašil nás ani ''silnými maturanty'', bylo rozhodnuto, že v turnaji můžeme pokračovat.

 

Čtvrtfinále

Do čtvrtfinále jsme dostali již dříve zmíněné ''Banány'' (mimochodem ony silné maturanty). A ačkoliv jsme do play-off šli s jistou nervozitou, rychle z nás opadla, když Ondra vedle mě vyhrál rychleji, než jsem vůbec stihl soupeřce vysvětlit, že křížky a kolečka mi opravdu nebude kreslit stejnou barvou. Výhra 18:2 na sebe nenechala dlouho čekat.

Koaly neměly úplně štěstí na los, neboť ve čtvrtfinále narazily na ''Uhelný sklad'', který s nimi udělal rychlý proces, přestože mezitím odešel jeden z jeho členů a Koaly tak začínaly s 4bodovým vedením. 

Semifinále

Zápas s MPDF+1 (nebo alespoň takhle si ten název pamatuji) můžeme označit jako nejvyrovnanější. Všichni moji spoluhráči totiž dohráli již v době, kdy já měl rozehranou druhou hru a stav byl 8:8. Jelikož jsem první z těchto dvou her vyhrál, vedla by moje prohra k remíze a nejspíše opakování zápasu. Zde přichází čas na sebechválu, neboť soupeř nepochopil můj plán a nechal mě udělat si otevřenou dvojitou ůtrojku. Díky tomu jsme se poměrem 12:8 dostali do finále.

Koaly mezitím nezvládly zápas, který by je ještě udržel v boji o postup a za "emotivního' loučení byly nuceny turnaj opustit.


Finále

Ve finále na nás již čekali naši staří známí, totiž ''Uhelný sklad'', s tím rozdílem, že jeden z jejich členů byl pryč. Poslali jsme tedy Ondru na ''střídačku'' a začali hrát s náskokem 4:0. Náskok jsme dokázali využít a po výhře Vítka, mojí rychlé remíze 2:2 a průběžnému vedení Vojty 2:0 jsme se již předem mohli radovat z poháru a postupu.

Organizátor ještě při předávání cen nezapomněl dodat, jak je ironické, že vyhrál tým, který správně na turnaji ani neměl být přihlášen vzhledem k nízkému věku.


Shrnutí a poděkování

Upřímně nevím, jestli takhle dlouhý článek odpovídá výhře obvodního kola, neboť to se zase nedá považovat za historický úspěch, který by naše škola nepamatovala. Dá se na tom ovšem stavět do budoucna, například do krajského kola, kde máme cíl jasný: postoupit ze skupiny a zkusit se dostat do brněnského grandfinále. Je ovšem jasné, že konkurence zde bude na jiné úrovni.

Rádi bychom poděkovali Mgr. Šárce Hájkové za to, že nás nezapsala do třídní knihy za hraní pišqworek na její hodině a že věřila v náš úspěch. Dále bychom chtěli poděkovat Ing. Lucii Strmiskové za publikaci tohoto článku.

Tento zbytečně dlouhý článek napsal Antonín Sadil ze 4.B, 3. člen Českolipských lenochodů.